Doporučovaný denní příjem soli pro děti od čtyř do šesti let věku jsou tři gramy, od pěti do deseti let pět gramů a všech starších do šesti gramů. Čeští muži denně přijímají 14,5 gramu soli a ženy 10,4 gramu. To je podle člena výboru pediatrické společnosti profesora Jana Jandy trojnásobná spotřeba oproti doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO).

Pokud rodiče sami hodně solí, nešetří se solí ani v dětské stravě. Sůl dodává jídlu chuť, dětem pak už méně osolené jídlo nechutná. Tělo si na sůl navykne a děti solení požadují. Navíc po slaném je žízeň, děti ji zahánějí sladkými nápoji. Vedle zvýšeného tlaku z přemíry soli tak jsou děti ohroženy i obezitou, řekl Janda.

Zvýšené hodnoty tlaku, tzv. prehypertenzi, má podle Jandy už řada náctiletých v Česku. Při nezměněném jídelníčku se mohou během pár let dopracovat k vysokému tlaku. Ten zvyšuje riziko mrtvice a infarktu, ale i řídnutí kostí, astmatu a v pozdějším věku i nádorů žaludku.

Pediatři se v ordinacích věnují osvětě, odborná společnost připravuje se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) osvětové akce pro rodiče i děti. "My to děláme proto, že se prokázalo, že zvýšený příjem soli je spojen se zvýšeným tlakem. Asi polovina českých dospělých mužů a třetina dospělých žen má hypertenzi, které se také říká tichý zabiják," řekl Janda.

Důležité hlídat obsah soli
Rodiče sami podle profesora mohou ovlivnit příjem soli u dítěte jen ze zhruba 20 procent tím, že při vaření méně solí a na stůl nedávají slánku na dosolování. Asi 80 procent soli nosí v nákupech ze supermarketů a značné dávky jsou i v jídle z řetězců rychlého občerstvení.

"Pokud chtějí rodiče množství soli hlídat, znamená to při nákupu vybírat zboží a dívat se na etikety. WHO i EU nás tlačí do toho, aby na každém balení byl vedle obsahu kalorií a tuku i obsah soli," připomněl profesor. Akce na zvýšení povědomí o nebezpečí nadměrného solení by podle něj měly směřovat i na výrobce, ti prý ale většinou snižovat obsah soli nechtějí. Sůl konzervuje, zlepšuje chuť, a tak zvyšuje prodej.

Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) doplnila, že pro školy se chystá interaktivní programy, kde si děti vyzkoušejí, jak zkusit nahradit sůl, a dozvědí se, jaké množství soli je doporučeno. "Ukazujeme jim třeba celoživotní spotřebu na čtyřech pytlích soli oproti doporučené, kterou tvoří jeden pytel, aby si to názorně představily," řekla. Děti dostanou i zdravé recepty, semafory jim označují vhodné a nevhodné potraviny.

Od září 2015 běží studie sledující obsah soli ve školních obědech. Z náhodně vybrané jídelny se odebere vzorek oběda, určí se množství soli a dalších látek. Projekt potrvá do konce roku 2016, pak bude vyhodnocen.

Zdroj: novinky.cz
Brokolicová pomazánka
4 min. dusíme brokolici, kapustu či jinou zeleninu na vodě se sojovou omáčkou. Na oleji orestujeme cibulku s lahůdkovým droždím. Vše rozmixujeme s česnekem, uzeným tofu, slunečnicemi, solčankou, citronem a bylinkami.

Ovocné smoothie pro silné kosti
Na sucho rozmixujeme sezam, mák, chia semínka. Smícháme s banány, pomerančem, pár švestkami a datlemi citron.šťávou. Přidáme, 1 PL zeleného ječmene, 1 čl kurkumy a ½ čl kayenského pepře. Doředíme sojovým mlékem, dochutíme vanilkou.

Ovocný řez
Uděláme těsto z 5 banánů, pohankové a kukuřičné kaše. Ochutíme rozinkami, stévií a karobem. Zahustíme ovesnou moukou a lněným semínkem. Rozetřeme na plech a upečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 30 minut. Náplň V mixeru rozmixujeme 8 banánů, broskvový kompot, 5 kukuřičných vanilkových pudinků, celý citron, pár kapek vanilky a stévie, 1 PL kurkumy a 3 dl slunečnic. Přidáme 2 dl vody a uvaříme do hustého krému, který nalijeme za tepla na karobový korpus. Nahoře posypeme kokosem.

Bezlepkový celozrnný chleba
3 dl mletého lněného semínka, 1 l vlažné vody a 1 kostka droždí, 3 dl pohankové mouky, 3 dl kukuřičné mouky, 2 dl sojové, ovesné či bezlep.mouky, 1 PL soli a kmínu, špetka vit. C, 1 dl chia semínek. Vše smícháme, prohněteme a ve vymazané formě necháme nakynout. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme 10 minut, pak snížíme na 170°C a pečeme dalších 20 minut.

Čočkové karbenátky
1 litr vařené čočky scedíme a ochutíme cibulkou restovanou na oleji a lahůdkovém droždí, sojovou omáčkou, solčankou, praženým mletým sezamem, saturejkou drceným kmínem a provensálským kořením. Vše zahustíme kukuřičnou, ovesnou či pohankovou moukou. Hmotu buď vložíme do vymazaného pekáče a pečeme 30´na 175°C nebo z ní formujeme karbenátky a pečeme na peroutkou vymazané pánvi.

Bezlepkové buchty
V 3/4 l teplé vody rozpustíme kostku kvasnic, přidáme 1 Pol.lž. cukru, 2 PL lecitinu, vit. C a necháme vykvasit. V misce smícháme mouky cca po 2 dl: kukuřičnou, pohankovou, lněnou, 1 dl škrobu příp. 2 PL chia semínek gumy na zpevnění tvaru. Osolíme a smícháme s vodou a droždím. Vypracujeme řidší těsto na buchty. Nechá-me ½ h vykynout. Pak je rozložíme na plech a nahoru roztíráme nádivku, nebo pokládáme ovocem a posypkou. Opět necháme ½ h nakynout. Pečem 30 min. na 175° C. Nádivku můžeme udělat např. - z dušených jablek s rozinkami a citron.šťávou, zahuštěnými kokosem a trochou ovesné mouky - nebo z meruňkové marmelády zahuštěné mletými vlašskými ořechy - či povidly s dušenými jablky a mletým mákem - nebo tofu ala tvarohovou nádivkou z 1 kostky bílého tofu, 1 l dušených jablek, 1 celého citronu, šálku ovesné mouky a 3 vanilk. kukuř. pudinků, 1 PL kurkumy, stévie na doslazení a pár kapek vanilky. Vše rozmixujeme, krátce povaříme a klademe na těsto. Zdravá posýpka: na rozložené zavařené či čerstvé ovoce sypeme posýpku z 1,5 dl vody, 2 vanilkových pudinků, stévie na oslazení a kokosu na dohuštění.

Makové kuličky
Rozmixujeme mák, lněné a chia semínka. Vmícháme je do šálku hustě uvařené kaše z jáhlů, miličky či pohanky. Osladíme domácí marmeládou, povidly či rozmixovanými švestkami a datlemi v trošce vody. Přidáme pár kapek vanilky a vytvoříme husté těsto na kuličky. V případě potřeby zahustíme karobem, mákem či sušenou instantní kaší. Do středu kuliček vkládáme mandli a po vykoulení je obalujeme v kokosu, karobu, sezamu či mletých ořeších. Souhrn: Strava na posilu kostí a kloubů je především rostlinná, zbavená živočišných produktů, bílého cukru a někdy i lepku. Stimulující vliv mají především zelené potraviny (řasa chlorella, zelený ječmen, divoké bylinky..), dále zdroje proti artritidě používejme přír.ATB – česnek, cibule, řeřicha, stévie, tymián, rozmarýn, kurkuma, kayen, zázvor,černý bez plody, lichořeřišnice, rakytník, kustovnice, citrusy… Jezme mák, sezam, zelenou listovou zeleninu, sušené švestky, fíky a ořechy. Pijme šalvěj, heřmánek, mátu či tymián a nezapomeňme na víru, naději, odvahu a vděčnost, jež posilují tvorbu léčivých hormonů pro aktivaci naší imunity.

GREENBAR - veganská jídelna na Tylově ulici v Kroměříži

vegan-food-selection-t.jpg
Tento týden od 25.-29.3.2019 bude z technických důvodů zavřeno. Děkujeme za pochopení.
SÝR - PONĚKUD KYSELÝ ÚSMĚV…
V dnešní době je stále méně věcí svatých a nedotknutelných. Svoji aureolu ztrácejí nyní i sýry, užívané po dobu uplynulých čtyř tisíc let a často propagované jako zdravá potravina. Teprve v poslední době se ukázalo, že sýr není tou zázračnou potravinou, jak se mnozí domnívali. Jeho užívání s sebou může naopak nést významná zdravotní rizika.
Všechny mléčné výrobky se v nedávných letech dostaly pod drobnohled - od souvislosti mezi množstvím nasyceného tuku v mléce a zvýšením hladiny cholesterolu po přenos některých onemocnění prostřednictvím mléčných výrobků ze zvířat na člověka. Většina nemocí, které se takto přenášejí, nejsou závažné, jejich příznaky připomínají nachlazení, streptokokální bolesti v krku a další infekce; některé však mohou představovat ohrožení života.
Stále ještě probíhá bitva s brucelózou, nemocí přenášející se mlékem, která ohrožuje dlouhodobě kvalitu života. Postižená osoba trpí chronicky zvýšenou teplotou a sníženou výkonností.
Dnes se ocitl pod soustředěnou palbou sýr, nikoliv kvůli infekčním nemocem, které se jím mohou přenést podobně jako jinými mléčnými výrobky, ale vzhledem ke svému základnímu chemickému složení. Sýry se vyrábějí působením odpadních produktů baktérií a plísní na mléko. Většina potravin, které jsou kontaminovány plísněmi a baktériemi, vydává takový nepřijemný zápach, že jenom málo lidí je ochotných je konzumovat. Obecně platí, že nepříjemný zápach u potraviny indikuje určité ohrožení. Je zřejmé, že tento princip platí u sýra, protože většina dětí přirozeně sýry zpočátku odmítá a musí se postupně naučit je konzumovat.
Změny, ke kterým u sýru dochází během fermentačního procesu a "dozrávání" zahrnují tvorbu toxického alkaloidu zvaného roquefortin, což je neurotoxin, jenž je schopen vyvolat u myší spasmické křeče. Tento alkaloid je vytvářen plísní Penicillium roqueforti. Alkaloidy jsou všechny toxické a patří mezi ně tak různé jedy, jako je coniine, jeden z hlavních prchavých alkaloidů nalézajících se v jedovaté rostlině, kterou užil Sokrates, když zažil svoje Waterloo, nebo kofein, hlavní alkaloid v kávě, čaji, kole nebo čokoládě.
Do další třídy jedovatých látek patří toxické aminy. Jakákoliv fermentovaná (kvašená) potravina (nebo nápoj) může obsahovat toxické aminy. Ty dokážou vyvolat takové změny v nervovém systému, které mají za následek bolesti hlavy, bušení srdce, vysoký krevní tlak, migrény a další známé poruchy, ke kterým dochází na úrovni buňky.
Během fermentace mléka se vytváří několik toxických i netoxických aminů. Jedním z nich je tyramin, což je amin způsobující migrénovité bolesti hlavy. Jedinými sýry, které obsahují tyramin v nevýznamných množstvích, jsou smetanový sýr a tvaroh. Mezi další potraviny obsahující tyraminy patří čokoláda, herinky, droždí, kuřecí játra, zralé salámy (boloňský, čabajka atp.), masové výtažky a alkoholické nápoje. Kdyby se člověk řídil přirozenými chutěmi, vyhnul by se všemu, co je byť jen nepatrně cítit zkaženě.
Mléko, tvořené žlázami, jež jsou ve skutečnosti modifikovanými potními žlázami, je přirozeně bohaté na sůl. Sýry rovněž obsahují hodně soli. Vysoký příjem soli zvyšuje riziko onemocnění vysokým krevním tlakem.
Syřidlo, jež se užívá při srážení mléka za účelem výroby sýrů, se běžně získává ze žaludku telat. Někdy se používá kombinace reninu a pepsinu anebo rostlinných enzymů získávaných z hub. Pepsin se získává hlavně z čerstvých vepřových žaludků. Mnohé sýry obsahují konzervační prostředky, emulzifikátory a další činidla, která mohou mít na tělo škodlivé účinky. Proces putrefikace (zahnívání), během nějž se mléko mění na sýr, snižuje množství vitamínů. Sýr neobsahuje prakticky žádné ve vodě rozpustné vitamíny. Ke ztrátám vitamínů a minerálů dochází v důsledku odstranění syrovátky.
Při výrobě sýrů se vytvářejí nežádoucí chemické látky, které se týkají tří hlavních komponent sýru: tuků, sacharidů a bílkovin. Tuk obsažený v sýru je hydrolyzován na dráždivé mastné kyseliny - např. kyselinu máselnou - a delší uhlíkové řetězce mastných kyselin. Uhlohydrát obsažený v mléce, což je hlavně laktóza, se mění putrifikací na kyselinu mléčnou. Bílkovina fermentuje na peptidy, aminy, indoly, skatol a čpavek - některé z těchto látek jsou dávány do souvislosti s rozvojem rakoviny. Možnost tvorby nitrosaminu, který je jedním z nejsilnějších činidel přispívajících k rakovině, je zvláště znepokojující. Jak nervový systém, tak gastrointestinální trakt některé z těchto látek dráždí, což má za následek, že konzument se stává popudlivým a rozmrzelým.
Konzumace sýrů s sebou samozřejmě nese i obvyklé nevýhody konzumace mléčných výrobků, jako jsou alergie, laktózová intolerance, potravinové sensibility a vysoký obsah kalorií. Sýr obsahuje pořádné množství aminokyseliny tryptofanu, která způsobuje po jídle ospalost a neschopnost se soustředit.
V USA se zjistilo, že některé dovážené sýry stály v pozadí epidemického výskytu gastroenteritidy. V gramu sýra se podařilo izolovat až 120 choroboplodných zárodků - to představuje 600 takových zárodků v jedné čajové lžičce sýra. Ze všeho až dosud řečeného můžeme dojít k závěru, že některé potraviny, o kterých se obecně předpokládá, že jsou zdravé, takovými vůbec být nemusejí.
Mezi další potraviny, u kterých se vytváří specifický zápach v důsledku aktivity baktérií, patří kysané zelí, ocet, nakládaná zelenina, máslo či podmáslí. Díry ve švýcarském ementálu jsou výsledkem činnosti bacilů vytvářejících plyny - tyto bacily se podobají bacilům vytvářejícím plyny v našich střevech.
Existují recepty na zdravé rostlinné náhražky sýrů. Nejjednodušší cestou je naučit se užívat tofu - sójový sýr.
Dr. Agatha & Calvin Thrash, Uchee Pines Institute
Více zajímavých článků na stránkách:
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one