Doporučovaný denní příjem soli pro děti od čtyř do šesti let věku jsou tři gramy, od pěti do deseti let pět gramů a všech starších do šesti gramů. Čeští muži denně přijímají 14,5 gramu soli a ženy 10,4 gramu. To je podle člena výboru pediatrické společnosti profesora Jana Jandy trojnásobná spotřeba oproti doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO).

Pokud rodiče sami hodně solí, nešetří se solí ani v dětské stravě. Sůl dodává jídlu chuť, dětem pak už méně osolené jídlo nechutná. Tělo si na sůl navykne a děti solení požadují. Navíc po slaném je žízeň, děti ji zahánějí sladkými nápoji. Vedle zvýšeného tlaku z přemíry soli tak jsou děti ohroženy i obezitou, řekl Janda.

Zvýšené hodnoty tlaku, tzv. prehypertenzi, má podle Jandy už řada náctiletých v Česku. Při nezměněném jídelníčku se mohou během pár let dopracovat k vysokému tlaku. Ten zvyšuje riziko mrtvice a infarktu, ale i řídnutí kostí, astmatu a v pozdějším věku i nádorů žaludku.

Pediatři se v ordinacích věnují osvětě, odborná společnost připravuje se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) osvětové akce pro rodiče i děti. "My to děláme proto, že se prokázalo, že zvýšený příjem soli je spojen se zvýšeným tlakem. Asi polovina českých dospělých mužů a třetina dospělých žen má hypertenzi, které se také říká tichý zabiják," řekl Janda.

Důležité hlídat obsah soli
Rodiče sami podle profesora mohou ovlivnit příjem soli u dítěte jen ze zhruba 20 procent tím, že při vaření méně solí a na stůl nedávají slánku na dosolování. Asi 80 procent soli nosí v nákupech ze supermarketů a značné dávky jsou i v jídle z řetězců rychlého občerstvení.

"Pokud chtějí rodiče množství soli hlídat, znamená to při nákupu vybírat zboží a dívat se na etikety. WHO i EU nás tlačí do toho, aby na každém balení byl vedle obsahu kalorií a tuku i obsah soli," připomněl profesor. Akce na zvýšení povědomí o nebezpečí nadměrného solení by podle něj měly směřovat i na výrobce, ti prý ale většinou snižovat obsah soli nechtějí. Sůl konzervuje, zlepšuje chuť, a tak zvyšuje prodej.

Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) doplnila, že pro školy se chystá interaktivní programy, kde si děti vyzkoušejí, jak zkusit nahradit sůl, a dozvědí se, jaké množství soli je doporučeno. "Ukazujeme jim třeba celoživotní spotřebu na čtyřech pytlích soli oproti doporučené, kterou tvoří jeden pytel, aby si to názorně představily," řekla. Děti dostanou i zdravé recepty, semafory jim označují vhodné a nevhodné potraviny.

Od září 2015 běží studie sledující obsah soli ve školních obědech. Z náhodně vybrané jídelny se odebere vzorek oběda, určí se množství soli a dalších látek. Projekt potrvá do konce roku 2016, pak bude vyhodnocen.

Zdroj: novinky.cz
Brokolicová pomazánka
4 min. dusíme brokolici, kapustu či jinou zeleninu na vodě se sojovou omáčkou. Na oleji orestujeme cibulku s lahůdkovým droždím. Vše rozmixujeme s česnekem, uzeným tofu, slunečnicemi, solčankou, citronem a bylinkami.

Ovocné smoothie pro silné kosti
Na sucho rozmixujeme sezam, mák, chia semínka. Smícháme s banány, pomerančem, pár švestkami a datlemi citron.šťávou. Přidáme, 1 PL zeleného ječmene, 1 čl kurkumy a ½ čl kayenského pepře. Doředíme sojovým mlékem, dochutíme vanilkou.

Ovocný řez
Uděláme těsto z 5 banánů, pohankové a kukuřičné kaše. Ochutíme rozinkami, stévií a karobem. Zahustíme ovesnou moukou a lněným semínkem. Rozetřeme na plech a upečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 30 minut. Náplň V mixeru rozmixujeme 8 banánů, broskvový kompot, 5 kukuřičných vanilkových pudinků, celý citron, pár kapek vanilky a stévie, 1 PL kurkumy a 3 dl slunečnic. Přidáme 2 dl vody a uvaříme do hustého krému, který nalijeme za tepla na karobový korpus. Nahoře posypeme kokosem.

Bezlepkový celozrnný chleba
3 dl mletého lněného semínka, 1 l vlažné vody a 1 kostka droždí, 3 dl pohankové mouky, 3 dl kukuřičné mouky, 2 dl sojové, ovesné či bezlep.mouky, 1 PL soli a kmínu, špetka vit. C, 1 dl chia semínek. Vše smícháme, prohněteme a ve vymazané formě necháme nakynout. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme 10 minut, pak snížíme na 170°C a pečeme dalších 20 minut.

Čočkové karbenátky
1 litr vařené čočky scedíme a ochutíme cibulkou restovanou na oleji a lahůdkovém droždí, sojovou omáčkou, solčankou, praženým mletým sezamem, saturejkou drceným kmínem a provensálským kořením. Vše zahustíme kukuřičnou, ovesnou či pohankovou moukou. Hmotu buď vložíme do vymazaného pekáče a pečeme 30´na 175°C nebo z ní formujeme karbenátky a pečeme na peroutkou vymazané pánvi.

Bezlepkové buchty
V 3/4 l teplé vody rozpustíme kostku kvasnic, přidáme 1 Pol.lž. cukru, 2 PL lecitinu, vit. C a necháme vykvasit. V misce smícháme mouky cca po 2 dl: kukuřičnou, pohankovou, lněnou, 1 dl škrobu příp. 2 PL chia semínek gumy na zpevnění tvaru. Osolíme a smícháme s vodou a droždím. Vypracujeme řidší těsto na buchty. Nechá-me ½ h vykynout. Pak je rozložíme na plech a nahoru roztíráme nádivku, nebo pokládáme ovocem a posypkou. Opět necháme ½ h nakynout. Pečem 30 min. na 175° C. Nádivku můžeme udělat např. - z dušených jablek s rozinkami a citron.šťávou, zahuštěnými kokosem a trochou ovesné mouky - nebo z meruňkové marmelády zahuštěné mletými vlašskými ořechy - či povidly s dušenými jablky a mletým mákem - nebo tofu ala tvarohovou nádivkou z 1 kostky bílého tofu, 1 l dušených jablek, 1 celého citronu, šálku ovesné mouky a 3 vanilk. kukuř. pudinků, 1 PL kurkumy, stévie na doslazení a pár kapek vanilky. Vše rozmixujeme, krátce povaříme a klademe na těsto. Zdravá posýpka: na rozložené zavařené či čerstvé ovoce sypeme posýpku z 1,5 dl vody, 2 vanilkových pudinků, stévie na oslazení a kokosu na dohuštění.

Makové kuličky
Rozmixujeme mák, lněné a chia semínka. Vmícháme je do šálku hustě uvařené kaše z jáhlů, miličky či pohanky. Osladíme domácí marmeládou, povidly či rozmixovanými švestkami a datlemi v trošce vody. Přidáme pár kapek vanilky a vytvoříme husté těsto na kuličky. V případě potřeby zahustíme karobem, mákem či sušenou instantní kaší. Do středu kuliček vkládáme mandli a po vykoulení je obalujeme v kokosu, karobu, sezamu či mletých ořeších. Souhrn: Strava na posilu kostí a kloubů je především rostlinná, zbavená živočišných produktů, bílého cukru a někdy i lepku. Stimulující vliv mají především zelené potraviny (řasa chlorella, zelený ječmen, divoké bylinky..), dále zdroje proti artritidě používejme přír.ATB – česnek, cibule, řeřicha, stévie, tymián, rozmarýn, kurkuma, kayen, zázvor,černý bez plody, lichořeřišnice, rakytník, kustovnice, citrusy… Jezme mák, sezam, zelenou listovou zeleninu, sušené švestky, fíky a ořechy. Pijme šalvěj, heřmánek, mátu či tymián a nezapomeňme na víru, naději, odvahu a vděčnost, jež posilují tvorbu léčivých hormonů pro aktivaci naší imunity.

GREENBAR - veganská jídelna na Tylově ulici v Kroměříži

vegan-food-selection-t.jpg
Tento týden od 25.-29.3.2019 bude z technických důvodů zavřeno. Děkujeme za pochopení.

Celozrnný chléb sušený na slunci

Obilí je nejdokonalejším zásobníkem živin a energetického potenciálu. Poměr výživných látek, které se v něm nachází, je ideální. Musí však být používáno v celistvém nerozděleném poměru - celozrnné.
V celém zrnu se nachází: Vitamin B1, B2, B6, vitamin E, vápník, kalium, hořčík, fosfor, železo, mangan, měď, niacin, bílkoviny, tuky, uhlohydráty a mnoho jiných. Navíc tak důležitá vláknina.

Obilí posiluje svaly a nervy. Nezanechává ve tkáni a krvi žádné hleny. Navíc představuje jedinečnou výživu mozku a nervů a je bohaté na enzymové vitamíny skupiny B.
Zvláště duchovně činí lidé by měli volit pšenici pro svou denní výživu. Duševně zaostalé děti v škole se po krátkém čase zotavily pravidelným užíváním obilí.

Celé zrno rovněž představuje výbornou zásobu v čase nouze. Při odborném uskladnění zůstává po dlouhé roky živé silně radiovitální - a tím zachovává svou plnou výživovou hodnotu.
Výmelem a oddělením obalu (otruby) od vnitřní hmoty (čistý uhlovodan) dochází k rozdělení celistvosti zrna a tím dochází k jeho znehodnocení a ochuzení o jeho biologicky nejcennější živiny.

Navíc čistý uhlovodan je nestravitelný bez přítomnosti vitaminu skupiny B a silně zakyseluje organismus i krev. Bílé pečivo a bílý chléb je naprosto znehodnocen nedostatkem minerálních solí nalézajících se právě i s vitaminy v otrubách. Dle nejnovějších výzkumů právě bílé pečivo a bílý chléb nesou hlavní vinu na překyselení organismu a krve, následkem čehož je například vápník po dlouhá léta odčerpáván z kostní tkáně, zubů i obratlů, což je hlavní příčinou vzniku osteoporózy, skoliózy i kornatění tepen, s nimiž se dnes můžeme tak často setkat. Překyselená krev a organismus podporuje vznik a tvorbu plísní a kvasinek.

Jelikož vysoká teplota je největším nepřítelem přírody, vyvarujeme se i při přípravě chleba vysoké teplotě.

Abychom docílili co nejmenší ztráty radiovitality, šrotujeme obilné zrno pouze minuty před přípravou. Celozrnnou mouku obohatíme trochou čerstvě mletého lněného semene.

Šrotujeme asi 600g pšenice a 50g lněného semene. K zadělání přidáme asi hrníček vody a malou lžičku mořské soli. Vše zapracujeme na tuhé těsto. Aby lépe vzešlo, můžeme si posloužit zkušeností pekařského umění:
V normálně zahřátém pokoji otevřeme okno, abychom vpustili do pokoje chladnější venkovní vzduch. Přitom těsto hněteme rychlými pohyby dovnitř. Takto nám vzejde při pokojové teplotě zahnětením vzduchu během 3 hodin. Mezitím nameleme dalších asi 50g pšenice na jemnější celozrnnou mouku. Těsto pak válíme na tomto jemném šrotu, aby se nelepilo, na asi 5mm tenké placky.

V létě poklademe placky k vysušení na sluncem vyhřátý, čistý teplý kámen. V poledne placky obrátíme. Takto sluneční energií vysušené těsto obsahuje vše, co organismus potřebuje.

V zimním období sušíme takovéto chlebové placky na ústředním topení nebo v troubě tím způsobem, že je pokládáme na drátěné pletivo, troubu necháme pootevřenou a dbáme na to, aby se chléb pouze dobře vysušil. Tvrdost tohoto chleba záleží na délce sušení. Čím je sušší, tím je trvanlivější. Takovýto plochý chleba se dobře láme, jestliže ho před vysušením narýhujeme jemně nožem.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one